Bavory

Bavory se nachází v chráněná krajinné oblasti Pálava, která leží v nejteplejší a nejsušší oblasti ČR a má téměř středomořský ráz. Místní krajinu tvoří rozlehlá úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály a skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Pálava patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Právě odtud pocházejí odkryvy pravěkých tábořišť lovců mamutů, korunované proslulým nálezem keramické sošky Věstonické venuše. Pálava se stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.

Nejnápadnější a nejznámější částí chráněné krajinné oblasti Pálava jsou Pavlovské vrchy. Jedná se o protáhlý hřeben mezi Pavlovem a Mikulovem, který je budován bělostnými jurskými vápenci. Tyto vápence vytvářejí na mnoha místech atraktivní skalní útesy, např. v národních přírodních rezervacích Děvín-Kotel-Soutěska, Tabulová, Růžový vrch.

Přípravu na výsadbu nových vinohradů jsme zahájili již v roce 2009. Na jaře 2012 jsme výsadili mladé vinice na ploše přes 3 ha, přímo v Bavorech na vinařské trati Slunečná a Růžová. Obě viničné tratě jsou historický doložené jako vysoko kvalitní polohy vhodné k pěstování révy.

„Chceme mít jenom tolik vinic abychom poznali potřebu každého keře révy-vína.“

Půdy jsou tady těžké, jílovité až slínovité, ale to právě dává místním vínům ono „pálavské“ specifikum vůní a chutí. V současnosti sklízíme hrozny z 7 ha vinic které obhospodařujeme.

Nejvíc zastoupené odrůdy ve výsadbě: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálava

Všechny práce které nám časově příroda dovolí vykonat, děláme celá rodina. Takže znalost každého řádku v našich vinicích je samozřejmosti.

Pálava – Pálavské vrchy

Místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí jako nejzápadnější výspa Karpat. Její vápencové skály sem zavleklo třetihorní alpinské vrásnění pravděpodobně z oblasti Malých Karpat jako příkrov, který překryl mladší třetihorní sedimenty.

Pro pěstování révy vinné představuje Pálava jedinečné místo vinorodé severopanonské nížiny, kde je členitější a vrchovinský terén velmi vzácný. Teplé a suché klima ovlivňují kontinentální vlivy od východu a současně mediteránní podnebí z jihu.
Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje vápenných spraší vzniklých jako sedimenty poslední doby ledové doprovázené staršími vápenitými jíly. V jižní části mikulovské podoblasti rozšířeny písky, které překrývají jílovité sedimenty. Právě odtud z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd čerpá vinná réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Dává tak vzniknout vínům se zcela jiným charakterem než v jiných podoblastech.